pojď se bavit!
HOME PŘIDAT PŘÍSPĚVEK GUESTBOOK

Povídky

Úvodní stránka
Menu
Zvesela.cz

Doktor Munroy

autor: Roman
"Už je tady! Lidičky, už je tady! Rozjasněte tváře, nasaďte úsměvy, spočítejte úspory! Právě přijíždí na náves! Zastavuje! Otevírá dveře své pojízdné ordinace!"
"Kdo? Kdo je ten zvláštní muž s uhrančivým pohledem a jemnýma rukama? Čí je ta pojízdná ordinace? Koho to vítr zavál do naší vesnice? Kdo, kdo je to?"
"To přece přijel doktor Munroy, světoznámý plastický chirurg! Upraví tváře, vytvaruje těla, co byste, paní, více chtěla!"
"A je drahý, ten doktor Munroy? A své práci, rozumí on dobře?"
"Nemějte strach, doktor Munroy má prsty hbité a od bankovek neošoupané! Lidi, všichni sem, doktor Munroy přijel! Náš doktor už je tady!"

Mařenka Fibichová se probudila a odhodlaně pohlédla do výsměšné tváře nového dne. Šla k zrcadlu a pořádně si hřebenem pročesala své zářivě plavé vlasy. Přitom lehce přivírala oči, které byly jedinou vadou na její mladé kráse. Mařenka vždy toužila po nádherných modrých očích, příroda však byla jiného názoru a nadělila jí odporná slizovitá kukadla barvy plesnivých zvratků.
"Doktor je tady, náš doktor Munroy! Dokonalá krása jen od dokonalého doktora! Dopřejte svému miláčkovi pohled na úspěchy plastické chirurgie!"
Mařenka Fibichová zpozorněla. Co je to za vábivý hlas? Otevřela okno a vyhlédla na náves. Naskytl se jí pohled na autobus pomalovaný pestrými barvami a popsaný různými veršovánkami propagujícími služby doktora Munroye. Mařenka jen stěží potlačila radostné zavýsknutí a vrhla se k nočnímu stolku, kde měla ukryté své úspory. Spěšně přepočítala útlý svazek bankovek, oblékla si sváteční šaty a vyrazila k doktorově ordinaci.

"Další, prosím!" zavolal doktor Munroy a rychle utřel zakrvácené skalpely do nepříliš čistého hadříku. Mařenka vstoupila do ordinace.
"Tak co máte za problém, slečno?" zeptal se doktor.
"No, víte, doktore, chtěla bych změnit barvu očí."
"Hm... zajímavý úkol..."
"Zvládnete to, doktore?"
"Ale jistě, jistě! A jakou barvu si budete přát?"
"Modrou, doktore, blankytně modrou!"
"Jak chcete, slečno, tak si tady lehněte, zhluboka dýchejte, za chvíli budete klidně spát..."

Mařenka Fibichová se probrala z narkózy, otevřela oči a zmateně zavolala: "Doktore, kde jste? Nic nevidím!"
"Hm, to je možné, slečno," odpověděl doktor Munroy, "ale oči máte blankytně modré, přesně jak jste chtěla, a kdybyste věděla, jak se to sklo bude na sluníčku krásně lesknout..."
zpět na seznam
zpět na kategorie
ohodnoť povídku:
1 2 3 4 5

obálka
poslat e-mailem
poslat na e-mail: *
tvoje jméno: *
tvůj e-mail: *
vzkaz adresátovi:
* - všechny položky je nutné správně vyplnit...
Doporučujeme: Cestovní systém City taxi Egypt Jazykové kurzy PixelEU Referáty Taxi Plzeň Vtipy Weby na míru Zájezdy Zvesela